Na tomto blogu najdete vše o SNK / AOT.
Najdete zde obrázky, mojí tvorbu a povídky.
Snad se vám tady bude líbit.

!! NENAJDETE ZDE YAOI A YURI !!

!! Brzy blog v novém kabátě !!

!! Attack on titan sezóna 3 v roce 2018 !!

Anime list - ZDE

Koncetrační Tábor Naděje - část 1.

12. srpna 2016 v 16:47 | Koko_Chan |  Koncetrační Tábor Naděje
Tak a máme tu zbrusu novou povídku o válce, snad se bude líbit :)


Píše se rok 1930, všude jsou války ale nejkrutější válka ze všech je právě v Německu, situace je tam tak špatná že skoro dvacet tisíc lidí je bez domova a nebo utíká, do této kruté doby se narodila dívka s modrýma očima a jmenuje se Mikasa, Mikasa to nikdy neměla lehké, už od narození se o ní maminka začala bát a neustále jí hlídala protože Němečtí vojáci všude jezdily s auty a bylo jim jedno že někoho přejedou, Mikasa ale rychle rostla a vojáků se už moc nebála, s maminkou se ukrývaly u jedních známých protože před nedávnem přišly o dům a neměly tak kam jinam jít, dařilo se jim ukrývat deset let ale když bylo Mikase třináct tak k nim vtrhly vojáci a všechny jejich příbůzné včetně jich zatkly a někam je odvedly, nastoupily do vozu a jely neznámo kam.

Němci je vzaly na nádraži kde už čekal vlak, bylo tam plno lidí všech věkových kategorií kteří tam nastupovaly, Mikasa se držela neustále mamky a dostala strach, vojáků se sice nebála ale když se na tyhle podívala tak z nich šel strach, nastoupily tedy a vlak pomalu vyrážel, cesta trvala něco přes pět hodin, Mikasa koukala z okénka a viděla jen samé lesy a cesty, vlak ale nakonec na své místo dorazil, lidi se všude mačkaly a tak Mikasy mamka počkala až vylezou, když vystoupily tak spatřily velikou bránu a na té bylo napsáno Německy Hoffnung což znamenalo slovo naděje, z tohodle místa šel velikánský strach a Mikasa nevěděla co tu dělají ani proč tu jsou, čekaly ve frontě a čekaly až na ně výjde řada, čekaly tam něco přes hodinu ale pak konečně mohly jít dál, vojáci je postavily vedle sebe a stály ve třech řadách, začaly je potom počítat a pak je zavedly do kojích, byli to takové železné chatky a vnich byly dřevěné postele, Mikasa spávala s matkou ale neviděla svou tetu, strejdu a ani svou starší sestru, myslela si že je daly do vedlejších chatek ale nebylo tomu tak, byli zavedeny do tzv. sprch kde měla téct teplá voda ale lhaly jim, místo teplé sprchy je tam čekal plyn a oni se v nich udusily, Mikasa proplakávala skoro týden ale musela se s tím smířit, mamka jí utěšovala ale Mikase to moc nepomohlo.
Uběhl skoro týden a do jejich chatek přišly vojáci, Mikasa věděla že se něco stane "hledáme slečnu Mikasu Ackerman!" Mikasa se chtěla ozvat ale mamka jí to nedovolila "tak je tu!" "jestli se neozve a nebo jí skrýváte tak víte co vás čeká!" Mikasa tedy raději poslechla a slezla z postele "to jsem já, co se děje?" "musíte jít s náma" "bez mamky nikam nejdu" "nebuď drzá jasný, buď pujdeš s námy a nebo..." dívka se jich bála a tak s nima raději šla, otočila se na svou matku ale to bylo naposledy co jí viděla.
Vojáci jí vedly na nějaké místo, byla to stodola ale nechápala proč jí sem vzaly "to je jako tady?" pak se jeden z vojáku šibasky usmál a Mikase dal facku, ta potom upadla a on si na ní lehl "pusť mě" "ale no tak, takové krásné děcko, si opravdu důvěřivá, že jo Herolde" "to jistě" "co chcete?" "jenom si užít, taková pěkná holčička" pak na ní začala sahat a ten druhý mu v tom pomáhal, Mikasa se bránila ale byli na ní dva, už si myslela že jí dostaly ale pak se oběvil muž vysoké postavy, ten namířil zbraň na střechu a potom stiskl spoušť, oba muži se vzájemě lekly a vojáka okamžitě poznaly "slezte z ní a hned" "chtěly jsme se jenom pobavit plukovníku" "to mě nezajíma, neslyšely jste šéfa?!, kapitán Německé třeti gardy si to nepřeje" "ts, pojď" oba z Mikasy slezly a odešly, Mikasa se pak na muže podívala, měl krátké hnědé vlasy, byl docela vysoký takže mohl měřit tak metr devadesát pět a měl nádherné zelené oči, ještě měl na uniformě znak hvězdy a železného ptáka na rameni "děkuju pane" "mě neděkuj, si Mikasa že?" "jak to víte?" "už před týdnem co tu jsi sem tě viděl, taková zmatená a plná strachu, musíš jít se mnou" "to tam ti říkaly taky" "nechci tě zneužít ale musím tě předvést a nechtěj mě naštvat" "rozumím" dívenka tedy vstala a šla za vojákem.
Ten jí odvedl daleko od koncetračního tábora, dva vojáci co stály u jížní brány otevřely a Mikasa tak mohla být porvé úplně někde jinde, tady nebyli žádné železné chatky ale opravdové patrové budovy, voják jí zavedl až na konec budovy a tam sídlilo velitelsví Tábora, otevřel dveře a oba vešly do takové dlouhé chodby, chodily tam všude vojáci a ty na Mikasu koukaly velmi zle, jako by si říkaly co tu dělá a podobně, nakonec ale dorazily na místo, na dveřích bylo napsáno kapitán "počkáš tady a ani se nehneš" "dobře" voják pak zaklepal a šel dál, v kanceláři bylo málo světla a na židly seděl muž menší postavy který měl stejný znak jako voják až na to že neměl znak hvězdy ale na rameni měl znak kříže a na sobě zelený kabát, voják si klekl a sklonil hlavu "kde si byl Erene?, čekám tu na tebe jak na smilování boží" "moc se omlouvám kapitáne ale měl jsem menší potíže" "no dobře, už jí tady máš?" "ano pane, čeká venku" "smím se tě zeptat proč si jí nechal žít" "protože mi připomíná mě akorát s tím rozdílem že má matku a navíc potřebujeme zdravotní sestru, Hanji jak sám víte to nezvládá" "divim se že zrovna takovou hezkou, nezapomeň že je to židovka a ta tu nemá co dělat" "nebojte se pane, naučím jí Německy a dodělá zde školu, nikdo tak nepozná že je to židovka" "jak chceš, ať jde dál" Eren šel tedy pro ní "pojď dál" Mikasa vstoupila ale už z toho místa měla strach "klekni si tady před kapitánem a pozdrav" dívka to tedy udělala a pozdravila "ť - ťěší mě" kapitán tedy vstal a šel k ní "tak to jsi ty, si docela hezoučká" pak si u ní klekl a chytl jí za bradu "jak se jmenuješ" "sem Mikasa" "hezké jméno, já jsem Levi Ackerman, už si o mě slyšela že" "promiňte že se ptám ale proč to děláte" "a jako co?" "proč zabijíte nevinné lidi a proč se posíláte do plynu" "nesnáší židy a ty jejich žvásty, zabily mi matku a proto je nesnáším" "ale tím že se pomstíte..." Levi jí ale dal facku "drž hubu ty děvko, měl sem tě nechat zhebnout ale spíše poděkuj Erenovy, nebýt jeho tak tu nejsi" pak jí pustil a vstal, šel si zpátky sednout "poslouchej, Hanji moje doktorka potřebuje pomoct takže jí budeš dělat zdravotnici" "ale já to neumím" "to nevadí, naučí tě to a Eren tě naučí Německy? budeš bydlet s ním" Eren jí pak pomohl vstát ale hodně se ho bála, přesto musela uznat že je fešák "půjdeme teď za Hanji, kapitán si musí odpočinout" dívka jenom kývla a s Erenem odešla.
Šly úplně dolů kde byla malá ordinace a Haniji tam zrovna byla "jste tu doktorko?!" "už běžim, ty počkáš tady" Eren si myslel že tam někoho má ale nevěděl že má kočku "co si chtěl?" doktorka měla hnědé vlasy a na očích měla brýle "ty tam někoho máš?" "né, kdo je to?" "tohle je Mikasa, bude to tvoje zdravotní sestra ale nejdřív udělá školu, pak jí tu budeš mít ty" "no tak dobře, moc mě těší a neboj se já nekoušu, ani Eren" Hanji se pořád smála a vypadala v pohodě, najednou se oběvila bílá kočka a Hanji dostala záchvat roztomilosti.


Šla ihned k ní a vzala jí do ruky "ty moje šťavnaťoučká kočičko, já ti říkala nevylézej" pak jí objímala, Eren s Mikasou jí pak raději nechaly a odešly, Mikasa pak šla k Erenovy který bydlel nedaleko základny "to je tvoje" "všechno tady je moje, budeš spát vedle ložnice a nebudeš mě rušit, zatím se tady porozhlédni a já si jdu lehnout" Eren opravdu odešel a Mikasa si to prohlížela, najednou si uvědomila že to zas tak špatný nebude, když uvidí svou mámu každý týden tak jí to vadit nebude že tu je ale už teď se jí stýská.


POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ...

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama